wz
P1890903.gif, 53 kB
Hostinné
výstava betlémů


 
Jelikož se nacházíme ve Františkánském klášteře v Hostinném na výstěvě betlémů, je symbolické, že jejich zakladatelem není nikdo jiný, než jezuita František s Assisi. Ten při návratu ze Svaté země uspořádal v roce 1223 DSC_1836_small.JPG, 13kBv jeskyni půlniční mši, při které postavil první živé jesličky.
     Na našem území se začalo se stavbou betlémů díky Tovaryšstvu Ježišovu. Jezuité jej postavili v roce 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Po několika letech se v některých našich kostelích betlémy objevují. Je jasné, že díky tomuto faktu a oblibě betlémů se postupem času začali objevovat výrobci - řezbáři a malíři. Bohatí lidé si je pak u nich objedvávali, chudí si je vyráběli převážně sami. Zruční lidé dokáží velké věci. Jak to bývá, největšího rozmachu se docílí tím, že se něco zakáže...
     Jedním z největších příkladů, jak dostat myšlenku k dokonalosti je dílo Matyáše Bernarda Brauna, které vzniklo mezi roky 1723-32 v Novém Lese u Kuksu. Pískovcový betlém, který byl polychromován, nemá na našem území obdoby. Neprávem opomíjeným je také jezuitský betlém, který vznikl v nedaleké Žirči. Ten byl každoročně vystavován v období svátku v kostele sv. Anny místo obrazu za oltářem. Podle dochovaných dokumentů jsou jednotlivé figury podobou místních jezuitů...
     A nyní se dostávám k již zmíněnému zákazu. Tomu došlo díky faktu, že císař Josef II. vydal zákaz vystavování betlémů v kostelech. To byl impulz k tomu, aby si lidé své vytvořené, koupené či zděděné betlémy vystavovali doma. Jako nejčastější materiál bylo využíváno lipové dřevo, chlebová střída, vosk a papír. Někteří lidé si pak své výtvory dávali dokonce do oken nebo do míst, kde by se dalo DSC_2030_small.JPG, 11kBříci, že byl vystavován. Nejvíce byly betlémy vytvářeny v oblastech, kde se obyvatelstvo obracelo v Boha. Tedy především v chudých oblastech.
     V Krkonoších vznikaly rozsáhlé a vypracované betlémy, které často zaplnily celou místnost. Některé byly dokonce i mechanické. Například celoročně vystavovamá v Třebechovících pod Orebem. Staré městské muzeum v Hostinném jich svého času vlastnilo devět. Zajímavý je také fakt, že se v některých oblastech se výrobě betlémů věnovala celá rodina. Touto prací se uživila a nemusela žít v naprosté bídě.
     Smutným faktem zůstává, že se některká díla vůbec nedochovala, protože je zkrátka někdo vyhodil do popelnice. V horším případě skončily dokonce v kamnech... Dodnes je možné na některých půdách objevit rarity, které jejich majitel nedokáže docenit...
     Pro zajímavost ještě uvedu dobové ceny jednotlivých částí dřevěného betlému. Například Velbloud s panáčkem Kč 72.-, Mlynář či Pekař Kč 17.40.-, Různá zvířátka Kč 9.-, nebo Josef a Marie, Ježíšek, Ponocný, Pastýř či Andílek po Kč 17.40.-.