wz
P1890903.gif, 53 kB
Týnec nad Sázavou


Týnecká románská kaple je nejstarší stavitelskou památkou na okrese Benešov a řadí se k českým kostelíčkům, které pamatují první zástit křesťanství v naší vlasti.
     Pochází asi z 10. století a je starší o padesát let než románský kostelík v Poříčí nad Sázavou. Byla až do konce 13. století farním chrámem osady Týnec. Komu byla zasvěcena, není známo. Je to románská rotunda s kruhovitou, 11 metrů vysokou lodí a s menší a nižší polokruhovitou apsidou.
     Loď i apsida jsou pěkně klenuté. Po vystavění hradu asi ve 13. století a farního kostela sloužila dále jako hradní kaple. Po dvojím požáru hradu v 17. století hojně utrpěla. Když František hrabě z Vrtby založilP1740798_small.JPG, 9 kB v roce 1793 v Týnci nad Sázavou továrnu na kameninové zboží, bylo použito starobylé kaple hned na počátku k továrním účelům. Byla rozdělena na patra a umístěny v ní ruční mlýnky na glazuru. Původní dvě okna v apsidě byla zazděna, zvenku je to patrno, nová probourána.
     Po vystavění velké továrny na zboží porcelánové v Týnci v letech 1813-20 kaple úplně zpustla a sloužila na skladiště, dřevník a dokonce i za chlívek. Marně upozorňovali Norbert Vlasák a kanovník Dr. Podlaha majitele panství konopišťského na tento nedůstojný stav starobylé svatyně, náprava se nestala.
     Až teprve po roce 1918, kdy se stal majitelem objektu československý stát, byly provedeny v roce 1926 státním památkovým úřadem za vedení Dr. Jiříka spolu s restaurací přilehlé hradní věže nejnutnější opravy. Koupí přešla rotunda s přilehlou zahradou do rukou Spořitelního a záložního spolku. V roce 1933 byla kaple pronajata církvi československé v Týnci a v roce 1937 za přispění sousední náboženské obce Netvořice byla jí zakoupena.
     Místní odbor vlastními příspěvky i dary kapli pietně upravil k účelům bohoslužebným a zasvětili ji apoštolům Cyrilu a Metodějovi. První bohoslužby po tisícileté přestávce vykonal na podzim roku 1933 vikář Václav Zeman z Benešova. Pro kapli vymaloval krásný obraz věrozvěstů katecheta J. V. Kačírek.
     Každoroční pouť se koná v Týnci v kapli i pod ní v neděli po 5. červenci. Zesnulý patriarcha Dr. G. A. Procházka, projížděje malebnýmP1740822_small.JPG, 11 kB Posázavím, třikrát navštívil obnovenou svatyni a prodléval v ní vždy delší chvíli v nábožném rozjímání. Dnes náleží Týnec k farní náboženské obci v Čerčanech.
     K románské rotundě se druží mohutná věž, vystavěná do nepravidelného čtverhranu, zbytek to kdysi rozsálého týneckého hradu. Věž sloužila za hlásku. Je vysoká ve zdech 17 metrů, ke hřebenu střechy 22 metrů a je kryta šindelem. Má tři patra nad sebou.
     V prvním patře, do kterého vede 19 úzkých schodů, osvětlených střílnou, jest klenutá místnost, osvětlená jedním oknem, ve které místní odbor CČS umístil obrazy a fotografie hradu a kaple z různých dob a z průvodů československých poutí.
     Do druhého a třetího patra vedou dřevěné schody. Vše je osvětlováno elektrickými žárovkami. V šindelové střeše jsou umístěna ke čtyřem světovým stranám vyhlídková okna, ze kterých uzříme část ladného Posázaví.
     Na jižní straně vidíme památnou Neštětickou horu, 535 metrů, kde v roce 1627 vykrváceli selští rebelové, vedení majitelem Týnce Adamem Hodějovským proti císařskému vojsku, povolanému Michnou z Vacínova. Dále kuželovitý Chlum 485 metrů a kostel na Chvojně, na jehož hřbitově bylo pochováno osm sedláků, kteří za hrabat z Vrtby v roce 1775 vedli panství konopišťského přes 200 sedláků a žádali v Konopišti o uvolnění nevolnictví a zmírnění roboty. Byli však od panských myslivců v zámecké bráně postříleni.
     Z protějšího okna je viděti podnik Jawa a v pozadí zříceniny hradu Kostelec, který náležel odbojnému Zdeňkovi ze Šternberka a dobytého roku 1467 vojskem krále Jiřího. Týnecká šlechta Medkové, Litvín z Klinštejna, Trčka z Lípy a Bernard z Baršova, popravený v roce 1547 v krvavém sněmu, stála v nějtěžších chvílích českého národa za Husem i králem Jiřím. Proto se týneckému hradu vyhnuly války husitské i boje poděbradské.
     Neštěstí stihlo hrad až v době pobělohorské, kdy majetek přešel do rukou rádce vítězného císaře protireformátora a utlačovatele poddaného lidu, Michny z Vacínova.
     Nyní je Týnec nad Sázavou oblíbeným letoviskem a je hojně navštěvován turisty.
 
     Lépe bych to nenapsal, proto jsem použil text, který je vyvěšen u vstupu do věže...