wz
P1890903.gif, 53 kB
Lipník nad Bečvou 2.


Dalším mezníkem rozvoje města bylo vybudování vlakového přípoje v roce 1842. To bylo z toho důvodu, že zde bylo po několik let významné překladiště zboží. Po prodloužení trati dál ale význam místního nádraží klesl.
     V roce 1858 město vyhořelo. Tím pádem se pak pobořilaP2300604_small.JPG, 11 kB část opěvnění a začalo se rozpínat do větší velikosti.
     Posledními majitelkami města se stávají až do konce druhé světové války Gabriela Hatzfeld-Wildenburg a její dcera Antoinetta z Althannů.
     Na nejstatší části města stojí farní původně gotický kostel sv. Jakuba. Od roku 1789 má kostel jehlancovitou střechu. Věž je vysoká necelých 52 metrů a ochoz na ní je ve výšce 32 metrů. Na východní straně presbytáře se nachází meditační zahrada.
     V roce 1609 dal Lipník nad Bečvou vystavět samostatnou zvonici. Hranolovitá, pozdně renesanční zvonice je vysoká 24 metrů. Na průčelí jsou velké sluneční hodiny. Uvnitř je pak původní zvon z roku 1464 "Jakub". DruhýP2300641_small.JPG, 11 kB zvon "Michal" pochází z roku 1604 a je jedním z největších na Moravě. Umíráček "Barborka" byl odlit roku 1695.
     V těsném sousedství piaristického kláštera a zámku stojí kostel sv. Františka Serafínského. Bratrský kostel byl postaven s goticko renesančními prvky. Za piaristů byl pak přestavěn do stylu raného baroka. Vstupní brána do areálu je velmi honostná.
     Ve městě je i zámek se zahradou a raritou, střešní zahradou. Renesanční zámek byl vybudován jako patrový s dvoutraktvou dispozicí. Západní křídlo bylo konírnou, po rekonstrukci je tu výstavní síň a společenský sál. Na střeše bývalých stájí je k vidění zajímavá střešní terasa, vybudovaná v letech 1910-11.
     Pokud se zajímáte o městské hradby, je tu také hodně k vidění. Jsou totiž jedny z nejzachovalejších na Moravě.